Zprávu vydanou Úřadem vlády ČR naleznete zde .
Kdo je v tomto případě vlk a kdo koza ponechám na vás. Trošku mi to všechno připomíná hru na kdo z koho. USA si je zřejmě vědoma svých nebezpečně započatých kroků ve světě a tak se chce bránit před útočníky. Ale před jakými útočníky vlastně? Mezinárodní politika a situace jsou nesmírně složitou discplínou.
Její složitost je způsobena třeba tím, že tajné služby vykonávají diverzní a tajné akce v různých zemích světa. Tato hra na světovládce a vlastně i za kapitál poté způsobuje onu složitost. Tak například tolikrát zmiňovaný Írán. Dnes je označován za nebezpečný, ale dříve CIA vyvolalo v této zemi lidové povstání a na místo bývalého vládce nasadila svého člověka, tehdy to byl politicky promyšlený tah. Írán, který má na okolní muslimské země velký vliv a díky své ropě a nerostným bohatstvím nepatří k nejchudším, je v hledáčku velmocí číslem jedna.
USA s Íránem najednou vycházeli, nebyla řeč o nepřátelství. Tento region se neustále tříská v zájmu velmocí. Poté přišla SSSR a začala uplatňovat svou praktiku a tak zase Írán byl nebezpečným, tak to šlo dokola. Tajné služby USA cvičily agenty proti režimu v této zemi, stejně tak činilo i Rusko, které zase cvičilo agenty v proamerických regionech. Nyní je na prezidentském postu prezident, který podle mého je pouze z politického obrazu proti USA, jejichž moc slábne. Svět už dávno není bipolárním. Už není jen USA a Rusko, ale na světě je nová velmoc Čína.
Obdobně bych mohl hovořit k Pákistánu, kde vlastně díky CIA byl nastolený proamerický prezident, v Afghanistánu se také bily velmoci. Celý Bin Ládin není také nikdo jiný, než terorista vyzbrojený a vycvičený americkými tajnými službami. Tento člověk, který byl napřed Američany vyzbrojován a školen, pak se jim vymknul z kontroly a šel proti svému chlebodárci.
Právě takovéto mocenské hrátky nejen USA, ale také Ruska, Francie a dalších států živí onen terorismus a rozvrat na mezinárodní sféře. Proč tedy z teoretického pohledu svět najednou říká, že nepřátelé USA jsou nepřáteli všech. Nesouhlasím s terorismem, ale opravdu nevidím v USA anděla svatého chránícího světový mír. USA jsou jednou ze světových velmocí a jsou schopni k prosazení svých kapitálových a mocenských zájmů použít i vojenskou sílu a moc. Americké tajné služby jsou defakto státem uvnitř státu.
Toto všechno si musíme uvědomit pokud máme hovořit o nějakých systémech na našem území. USA těžko stravují hořkou polívčičku, kterou si navařili a tak hledají pomoc. V USA si vytvořili systém, který až tak moc nefunguje a tak aby byl dokonalejší tak potřebují ochranu zvenčí. Jistý protiraketový systém má být v Turecku, radar je umístněný v Izraeli, rakety mají být v Polsku a nakonec tedy i Čechy poklonkují Američanům.
Abych nebyl k ODS nespravedlivý, tak začátky jistých jednání o americkém radaru spadají do dob vlády ČSSD. Již tehdy se vyjednávalo. Jednání pokračovala. Česká republika stále více lezla do řitě USA, slibovali jsme si a možná slibujeme i nyní od toho celého nereálné věci. Politici vystavují svou zemi zbytečně velkému nebezpečí. Navíc USA nejsou státem, který by nám nějak výrazně pomohl.
Bipolární svět totiž vyhovoval USA, díky této skutečnosti jsou USA tím čím jsou nyní. Jakékoli narušení bipolarity by narušovalo jejich ekonomickou samostatnost. Vraťme se ale k problematice americké ochrany na našem území. První variantou měl být radar s vojenskou posádkou, který měl být umístněný v Brdech. Spojené státy zjistily, že toto je z mezinárodního hlediska velmi neprůchodný požadavek na ochranu amerického území a tak hledaly způsob jak skloubit papírově důvod. Ochrana amerického území je tedy spojena s NATO.
Skloubení americké ochrany s mezinárodní organizací NATO je dobrým politickým tahem americké politiky. NATO nyní může vyzývat okolní státy k přijetí takové ochrany. Ve členských státech již nebudou hovořit o americké ochraně, ale o ochraně států NATO.
Ať je jakákoli ochrana tohoto typu pod hlavičkou kohokoli, není pro nás výhodná. Česká republika je vystavována zbytečně nebezpečí. Pokud by opravdu proti USA někdo zaútočil, tak první na řadě budeme právě my, USA bude mít čas na ochranu, ale Česká republika to odskáče. Tady nejde o jakékoli partnerství, ale o nevýhodný obchod.
